Aktualita

O památkách na Pernštejně

12.8.2009 | Sdílet

Tématem tedy byl stav památkové péče a rozbor problémů, s kterými se zainteresované osoby denně potýkají.

Mirek Topolánek identifikoval 3 základní problematické okruhy: Je nutno prolomit psychologickou a legislativní bariéru, aby bylo možné soukromým subjektům poskytovat dlouhodobé pronájmy státního majetku (tedy památek). Pokud totiž nebudou mít podnikatelé dlouhodobou jistotu, nebudou ochotni investovat nezbytné finanční prostředky. Klíčovým úkolem je reforma Národního památkového úřadu. Racionalizace výkonu památkové péče v praxi.

Nad těmito tématy se pak rozproudila živá diskuze, ke které měl každý z účastníků co říci.

Co se týče legislativních změn, Mirek Topolánek připomněl nezbytnost pečlivé přípravy. Zopakoval, že prosazení reformních legislativních kroků je prakticky možné jen asi do roka po sestavení vlády, ovšem pouze pokud bude mít v ruce kvalitní materiál, v samotném schválení velký problém nevidí.

Reforma Národního památkového úřadu je citlivým problémem. Petr Kroupa uvedl, že současný stav je zcela neúnosný. Památkový úřad totiž plní 2 základní funkce – stará se o všechny památky v ČR, kterých je přes 100 000, a zároveň spravuje objekty ve vlastnictví státu. Což na něj klade enormní nároky a navíc tříští jeho pozornost. Navíc se zabývá primárně ochranou památek a z různých důvodů pak opomíjí jejich provoz.

Těžkosti způsobuje i statut ochranných pásem kolem památek. Všechny další objekty, které se v něm nacházejí, totiž podléhají zvláštním procedurám, což prodlužuje např. stavební řízení. Státní památky nejsou propagovány jako celek, dotace se musí danit, což je logicky o pětinu zmenšuje. Neexistuje propojení mezi penězi z turismu a výdaji na údržbu památek.

Přítomní se shodli na tom, že památkové péči by prospěla regionalizace. Současný centralizovaný způsob řízení je totiž extrémně nepružný, nejde vstříc individuálním potřebám památek a ve svém důsledku je i zbytečně drahý. Řešením by mohlo být ponechání některých agend na centrále v Praze (jako získávání a přerozdělování peněz či tvorba metodiky) a samotný výkon památkové péče ať je delegován na regiony včetně dostatečných pravomocí a kontrolních mechanismů.

Ačkoliv je problematika památkové péče v ČR značně složitá, oběd na Pernštejně se ukázal být přínosným pro všechny zúčastněné strany. Mirek Topolánek se přímo od angažovaných osob dozvěděl množství podnětů, přislíbil pomoc a nastínil cesty, jimiž by z jeho pohledu bylo možné dojít k reformním výsledkům. Památkáři zase na oplátku získali spojence, který se nebojí razantních řezů, pokud si je ovšem jist jejich přínosem. A to byl také účel tohoto setkání, přiblížit pohledy obou stran a nalézt kompromisní cesty, které ve svém důsledku povedou ke zlepšení památkové péče.

« zpět na přehled aktualit