Aktualita

Budoucnost je víc než přítomnost - brožura projevů

22.2.2010 | Sdílet

Titulek úvodu by se na první pohled mohl zdát v rozporu s tím, co tvoří náplň tohoto svazku. Co jiného se může více obracet k současnosti než politické projevy? Zvykli jsme si už brát jako fakt známé klišé, že politici nedohlédnou za horizont čtyřletého volebního období. Mně však šlo o to ukázat opak. Ukázat, že myslet na budoucnost je pro státníka daleko důležitější než myslet na přítomnost. Možná tato premisa nepřináší vždy jednotlivcům vítězství v aktuálních volbách, ale národům vždy přináší vítězství v dějinách.

Říká se, že budoucnost začíná teď, nebo také: Co můžeš udělati dnes, neodkládej na zítřek. Právem. Plány, o kterých říkáme, že je uskutečníme za deset, za patnáct let, neuskutečníme nikdy. To není náš případ. Jestliže nyní připravujeme naši Vizi 2020, pak tím pouze pokračujeme v zásadních krocích, které jsme směrem k budoucnosti učinili dříve. Především se to týká zabrždění růstu veřejných dluhů. Řada věcí už není pouhým záměrem, ale realitou. Realitou, díky které nemá naše země nejméně o sto miliard vyšší deficit, než jsme utrpěli v loňském krizovém roce.

Za budoucností musíme jít stále, každý den. Proto tento sborník neobsahuje pouze vystoupení z ideových konferencí Vize 2020, ale také projev z ideové konference v Hradci Králové v roce 2008. Tam lze nalézt kontinuitu programových zásad, tam všude jsou načrtnuty plány a vize, které se postupně zpřesňují a postupně realizují. Aniž bych chtěl čtenáře zahltit příliš velkým množstvím textů, vybral jsem alespoň ten nejdůležitější, který dokládá kontinuitu myšlení. Celý sborník jsem zároveň doplnil o dva brilantní texty Alexandra Vondry a jako určitý bonus jsem přidal dosud nepublikovaný esej „Co lidé chtějí a co nechtějí slyšet“. Shrnuje aktuální problémy, které v různých oblastech přináší život na dluh a snaží se na ně dát srozumitelné odpovědi.

Bohužel, žití na dluh je stále populární, stále má svou přitažlivost. A to právě proto, že v politice převažuje ono omezené myšlení ve čtyřletých cyklech. Potíže, zaviněné dluhy totiž populističtí politici vždy před volbami navrhnou překonat – čím jiným – než novými půjčkami. Staré dluhy se tak splácejí dluhy novými. Život republiky se podobá žití na revolvingový úvěr. Naši předci pro to ovšem měli méně odborně vznešený název: vytloukání klínu klínem.

Tohle vytloukání klínu klínem musíme zarazit. Žijeme na dluh budoucích generací. Týká se to nejen ekonomiky a veřejných financí, ale také školství, zdravotnictví, bezpečnosti, životního prostředí, infrastruktury … zkrátka všeho. Bylo by ovšem banální a nepřesné říci, že naši budoucnost ohrožují dluhy. Naši budoucnost ohrožuje myšlení, které odmítá připustit, a vůbec slyšet, že by dluhy mohly být nějaký problém. Následující texty se pokorně pokoušejí toto myšlení měnit.

Celou brožuru si můžete stáhnout zde: http://www.vize2020.cz/…-projevy.pdf

« zpět na přehled aktualit